Mallorská doga

Když jsem si pořizovala svoji první "Mallorku" před pěti roky, sama pro sebe jsem si říkala, že by nebylo špatné zkusit si splnit sen - "být úspěšná na výstavách, ale i v chovu". 

Ano, stálo to hodně úsilí i času, ale sen se splnil a já došla opravdu i na ten výstavní vrchol. A to hned dvakrát, a to se tady ještě nikomu s plemenem "Malorská doga" tady v Čechách nepodařilo.

Obě feny pocházejí z chovatelské stanice "od Soutoku Orlic". Anny i BigShe je potomkem Hanny. Moje prvá představa byla pořídit si žíhanou Mallorku, ale ta se narodila až ve druhém vrhu (a o druhém přírůstku bylo rozhodnuto). Ale já jsem šťastná i za plavou Anny, tu jsem si zamilovala hned první den porodu a tenkrát vyslovila větu: " že když si mallorku pořídím, tak si vezmu jedině tuto fenu a taky se mi hned vybavilo jméno Anny". Ano, mohla jsem si z vrhu vybrat, co jsem chtěla, ale nikdo mě od mého rozhodnutí neodvrátil, stála jsem si za svým.

Anny má v rodokmenu otce pocházejícího  z Polska a BigShe má otce z Ruska, ale obě potvrdily své "kvality" a určitě jsme se nezalekly ani zahraniční konkurence, která nebyla malá.   Projela jsem mnoho výstav a nejen tady v ČR, takže mohu porovnávat jak kvalitu výstav, tak i přístup rozhodčích a jejich posuzování. A mé feny se určitě za své posudky v žádném případě nemusí stydět, protože vždy jsme odvážely z výstav vysoké ohodnocení.

No a ještě jedno motto:

"ŽIVOT JE HRA,

JEDNOU PROHRÁVÁME, JEDNOU VYHRÁVÁME,

VŠE BERU,

ČAS PŘETVOŘÍ PROHRY VE VÝHRY"

Tak, a teď si mohu jen přát "aby se našli další nadšenci v chovu Mallorek, kteří by chtěli dosáhnout alespoň stejných úspěchů jako já".