Jdi na obsah Jdi na menu
 


ann2.jpg

MALLORSKÁ DOGA - PERRO DE PRESA MALLORQUIN – Ca De Bou

Mallorská doga je přátelský a nenáročný pes vhodný do rodiny. Hodí se i do městského bytu. Je přirozeným a zároveň rozvážným ochráncem, který umí pohrozit, ale i zneškodnit. Ohrožení je ale jediná situace, která toto poměrně málo známé plemeno skutečně rozčílí.

Mallorská doga, nebo také mallorský buldok, je v zemi původu známá jako Perro De Presa Mallorquin, doslova Mallorský strážní pes, nebo Ca De Bou – býčí pes. V 17. století se španělské ostrovy dostaly pod britskou nadvládu a s Brity se na území dostali i hlídací a bojoví psi, které s sebou přivezli. Na vývoj mallorské dogy měla tato změna zásadní vliv. Plemeno totiž vynikalo v oblíbených zápasech psů s býky. Život psů v tomto období nebyl vůbec jednoduchý. Silní a agresivní jedinci se využívali hlavně pro tento „sport“, ti mírumilovnější pak k hlídání stád. První záznam ve španělské plemenné knize pochází z roku 1923.

Fakt, že jde o psa, který má v krvi zápasy, nelze opomenout. Umí se rozzlobit a v krajním případě může být i agresivní. Jako služební pes - ochránce a hlídač, je výborný a téměř nepřekonatelný. Dokáže skvěle vycítit situaci, kdy je jeho pomoc potřeba. K lidem není vůbec agresivní, samozřejmě za předpokladu, že v jeho vývoji vše probíhalo tak jak mělo. Je poměrně jednoduše cvičitelný a ovladatelný a nemívá problémy s postavením vůči člověku. Naopak!

Standardem je popisován jako pes s klidnou povahou, který dobře vychází s lidmi. Svému pánu je oddaný a věrný. K lidem je všeobecně milý a přátelský. V klidu je sebevědomý i důvěřivý. Výborně vychází s i s malými dětmi a je k nim ohleduplný. Na svém majiteli je silně závislý a rád pro něj udělá cokoli.  

 Pokud se ale dostane do afektu, změní se jeho dobrácký výraz ve velice ostrou grimasu, která sama o sobě stačí k odstrašení protivníka. Pokud to nestačí, je schopen velice efektivně zasáhnout a splnit tak svůj úkol obranáře. Je to pro něj samozřejmé a nikdo ho to nemusí učit. Pes by měl mít vyrovnanou povahu, plachost a náznaky přehnané agresivity jsou vady vylučující psa z chovu.

Ačkoli je mallorská doga pes celkově klidný, rozvážný a nenáročný, měl by být výběr tohoto plemene podmíněn některými pravidly. Správná výchova, přiměřený výcvik, dostatek pochopení, pohyb a zábava. 

Plemeno není příliš velké, zvládne celoroční pobyt venku, ale hodí se i do městského bytu. Nemá ve zvyku nic ničit ani jinak zlobit. Rád se ale protáhne a proběhne, má rád vodu i sníh, ale zvládne dlouho ležet tiše v rohu a sledovat, co se kolem děje

 Tito psi v sobě mají zakódovanou přirozenou schopnost bránit a chránit. To se projevuje už u štěňat, aniž by je to kdokoli učil. Jsou přirozeně zvědaví a chtějí mít vše pod kontrolou. Proto jsou tak dobří hlídači. Pes musí být od malička vychováván s láskou, ale zároveň by měl projít přiměřeným a citlivým výcvikem bez aktivní obrany. Nutná je i správná socializace. Špatně vedený pes může způsobit velké potíže. Rozhodně se nedoporučuje vést je k agresivitě!  

Není náročný na krmení. Srst vyžaduje jen minimální péči.

Plemenný Standard:

Číslo standardu:  č. 249 / 20.05.1997

Země původu/patronát:  Španělsko

Zařazení v FCI: FCI II. Pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi a další plemena

Sekce č. 1 molossové, plemena typu mastifa

Pracovní zkouška:  Ne

Oficiální zkratka v ČR: PPM

Názvy plemene:  Perro De Presa Mallorquin, Ca De Bou. Mallorská doga

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Foto psů